Eanet biologalaš valljivuođa suddjemis
Biologalaš valljivuohta lea dehálaš vai ekovuogádaga proseassat doibmet. Iešguđet šláját sáhttet veardiduvvot huksengeđggiiguin muhtin huksehusas. Huksehus lea ekovuogádat, ja buot huksengeđggiin lea iežas doaibma. Jus okta šládjá jávká, de váikkuha ekovuogádaga ovttasdoaibmamii dannego dat leat sorjavaččat nubbi nuppis. Jávkadit dahje unnidit šlájá man vuođul nuppit šláját ellet, sáhttá garrasit váikkuhit biebmogollosii. Sáhttá geavvat ahte eará šláját jápmet ja jávket. Dasa lassin leat lunddolaš ekovuogádagain ollu dehálaš funkšuvnnat nugo dálkkádaga reguleret, biepmu birrajođadahttit, eatnama ja čáhcedoalu suddjet. Luonddus doalahit šattuid ruohttasat eatnama sajis ja hehttejit erošuvnna. Go árva, njammet ekovuogádagat nugo mat jeakkit stuora čáhcehivvodagaid. Dat eastada dulvvi.
Muhtin šlájáin leat erenoamáš gáibádusat eallinguvluset. Earát ges leat hearkkit nuoskkideami ektui. Dát šláját sáhttet adnot indikáhtoršládján birasgoziheamis. Jus šláját jávket dahje orru vuhttome heajos loaktin, de dat muitala ahte leat dáhpáhuvvan rievdadusat šlájá eallinbirrasis. Jeagil lea hearki riššadioksida ja eará áibmonuoskkideami ektui. Jus jeagil jávká muhtin guovllus, de dat lea mearkan ahte áimmu kvalitehta lea hedjonan. Jeagilšláját eai loavtte stuora gávpogiin gos ollu luoitin lea earret eará johtolagas. Frognerpárkkas ja Sloahttpárkkas oaivegávpogis ille jeagil lea gávdnamis stuora muorramáddagiin.
Buot dan áiggi go eallin lea gávdnon eatnamis, de šláját leat rievdan, ja ođđa šláját leat ovdánan. Dát dáhpáhuvvá šlájáid genehtalaš variašuvnna vuođul. Jus muhtin šládjá jápmá, de ii sáhte vuolggahit ođđa šlájáid. Genehtalaš variášuvdna šlájá siskkobealde lea šlájá eallindáhkádus. Šládjá mas lea viiddis genehtalaš variášuvdna, lea ceavcileabbu jus biras rievdá. Lea stuora jáhkkehahttivuohta ahte gávdnojit indiviiddat main leat iešvuođat mat dagahit vejolažžan ceavzit ođđa birrasis.
Globála liegganeapmi dagaha ahte biras ja eallineavttut rivdet ollu šlájáide. Genehtalaš valljivuohta šlájáid gaskkas mearkkaša ahte lea buoret vejolašvuohta ceavzit lieggasat eatnamis.
Arvevuovdeguovlluin jápmet šláját issoras leahtus dađi mielde go arvevuovdi jávká. Ollu šláját jávket ovdalgo leat registrerejuvvon ge. Smávva organismmain sáhttá leat dehálet rolla ovttasdoaibmamii go sturrodat beariha, muhto dan ektui váilu ollu máhttu. Ollu dehálaš medisiinnat leat ovdánahttojuvvon ealli organismmain, ja erenoamáš ollu boahtá arvevuovddis. Eanaiskosis vižžojuvvon Hardangerduoddaris, gávdnui mikroguoppar mii buvttada biokemikála, syklosporina, mii eastada immunitehtareakšuvnna orgánasirdima oktavuođas. Livččii vahát jus mii jávkadit šlájá mii boahtteáiggis sáhttá buktit beaktilis medisiinna borasdávdda vuostá.