Biebmogoallus
Orgánalaš ávdnasat fievrreduvvot ovtta organismmas nubbái. Dakkár ráidu organismmain gohčoduvvo biebmogoallusin.
Digaštala
- Buot biebmogollosiid álgu lea buvttadeaddji. Čilge manne!
- Mii dáhpáhuvvá jus okta lađas biebmogollosis jávká?
Trofalaš dásit
Mii gohčodat juohke lađđasa biebmogollosis trofalaš dássin. Trofalaš dássi lea sadji mii organismmas lea biebmogollosis.
Digaštallet
- Govvit biebmogollosiid maid dovdabehtet.
- Galle trofalaš dási leat dain biebmogollosiin?
- Man galle trofalaš dási sáhttet ovtta biebmogollosis leat?
Biebmofierpmádat
Dábáláččat šládja lea oassin máŋga biebmogollosis mat fas sáhttet mannat ruossálagaid, danne čohkket áinnas máŋga biebmogollosa ovtta biebmofierpmádahkii.
Govus čájeha álkiduvvon biebmofierpmádaga Barentsábis. Sullasaš biebmofierpmádagat sáhttet ráhkaduvvot iešguđetlágan ekovuogádagaide. Ovtta šlájas sáhttet leat rollat máŋga trofalaš dásis biebmofierpmádagas.
Energijajohtu ekovuogádaga čađa
Šattut ávkkástallet beaivvášenergiija go ráhkadit energiijarikkes orgánalaš ovttastusaid. Eallit ožžot energiija biepmu bokte maid borret. Eanas dan energiijas luvvejuvvo go seallain boldojuvvo, muhto oassi das báhcá biologolaš mássai mii dasto borrojuvvo boahtte lađđasis biebmogollosis.
Organismmas adnojuvvo dat energiija man boaldin luvve orgánalaš ovttastusaid nuppástuhttet, ja jođihit proseassaid dego; aktiivvalaš fievrrideami, čuoldima, varrajođu, nearvvaid jođiheami, šaddama, lihkadeami, laskadeami ja rumašliekkadeami.
Eanas energiija maid organismma oažžu borramuša bokte, nuppástuvvo nappo energiijahámiide mat eai dolvojuvvo viidáset biebmogollosis. Dušše unnibuš oassi vurkejuvvo kemihkalaš energiijan organismmas. Ahte dađistaga devdojuvvo energiija beaivváža bokte lea danne dárbbašlaš doallan dihte buvttadeami ja ekologalaš birrajohtima jođus.
Nugo govus čájeha, manná sulli 90% energiijas "duššái" juohke lađđasis biebmogollosis. Dát energiija ii jávkka, muhto lea dakkár hámis ahte ii sáhte adnot ávkin boahtte lađđasis biebmogollosis.
Ávnnasbirrajohtin
Biebmoávdnasat dego mat karbona, nitrogena ja fosfora gártet šattuide eahpeorgánalas ovttastussan. Doppe huksejuvvojit iešguđetlágan orgánalaš ovttastussan ollu organismmaide maŋŋálagaid. Dainna lágiin fievrreduvvojit ávdnasat biebmogollsa čađa, ja luvvejuvvojit ja mollánit dađi mielde eahpeorgánalaš hápmin. Eahpeorgánalaš ovttastusat sáhttet de ođđasis geavahuvvot šattuid orgánalaš ávdnasiid buvttadeamis. Dieinna lágiin vuođđoávdnasiid ođđasit ávkkástallet agálaš birrajohtimis luonddus.
