Hydrogenačanastagat
Gráfá vuolábealde čajeha iešguđet hydridaid duldenčuoggáid. Ovttastusat gullet seamma jovkui, dain lea seammalágan huksehus, muhto ovttastusaid mássa njiedjá perioda 5 rájes perioda 2 radjái.
Go juo ovttastusaid struktuvra lea seammalágan, de sáhttit jurdilit ahte lea mássa rievdan mii dahká ahte duldenčuokkis njiedjá go mii johtit gurut guvlui gráfas.
Go mássa unnu, de maiddái unnot geasuheaddji fámut gaskkal molekylaid. Šaddá álkit gaikut molekylaid eret nubbi nuppis, nu ahte ávnnas manná golgi hámis gássahápmái. Eárá vuohki dán dadjat lea ahte ávdnasiid duldenčuokkis njiedjá.
Ovdal go sirddát linjjá: Mo doaivvut perioda 2 hydridaid duldenčuoggát leat?
Manne doaivvot dan?
Hirpmáhuvvet go? Geahppaseamos ávdnasiin leat alimus duldenčuoggát!
Čilgehus dasa lea ahte mis leat hui elektrovdnanegatiiva ávdnasat perioda 2:s, nu mo oksygena, nitrogena ja fluora. Dat gaikot garrasit elektrovnnaid kovaleanta čanastagain, ja molekylat main leat diet šaddet áinnas hui polárat.
Hydrogenatomat mat leat -O–H, -N–H og -F–H ovttastusain geasuhuvvet garrasit oksygenii, nitrogenii ja fluorii ránnjámolekylain. Vaikko geasuheapmi dáid ávdnasiid gaskkas lea relatiivvalaččat gievra, de dat dahká ain dušše 5-10 proseanta kovaleanta čanastagaid givrodagas.
Danne go dát fámut álo gávdnojit gaskkal hydrogena ovtta molekylas ja oksygena/nitrogena/fluora nuppi molekylas, de dain lea namman hydrogenačanastagat.
Hydrogenačanastagat sáhttet ávdnejuvvot gaskkal hydrogenatomaid mat lea čadnon oksygenii, fluorii dahje nitrogenii ovtta molekylas, ja oksygena, fluora dahje nitrogena ovtta eará molekylas.
DNA-molekyla gávdno buot organismmain ja sisttisdoallá dieđuid das mo okta organismma galgá olggosoaidnit ja doaibmat. Okta DNA-molekyla lea huksejuvvon guovttii árppus main leat nitrogenabásat. Nitrogenbásat bissot ovttas hydrogenačanastagaiguin. H-atomat main lea veaháš positiiva láddagas geasuhuvvet nuppi árppu O- dahje N-atomaide main lea veaháš negatiiva láddagas.
Nie bissot árpput čoahkis ja ávdnejit dan duppálárppot DNA-spirála.
Danne go fámut mat dollet árppuid čoahkis, eai leat seamma gievrrat go kovaleanta čanastagat, de daid sáhttá oalle álkit botket eret nubbi nuppis go lea dárbu. Dát dáhpáhuvvá earret eará dalle go galga ráhkaduvvot máŋggus nuppi árppus, proseassas mas gorut ráhkada ođđa proteiinnaid (proteiidnasyntesa).
Lea measta jáhkkemeahttun ahte čáhci sáhttá fievrriduvvot eatnama rájes ja máŋga mehtera bajas muoraide. Okta oassi čilgehusas lea ahte čáhcemolekylat geasuhit nubbi nuppi. Lea hydrogenačanastagat molekylaid gaskkas.
Lassin fámuide mat doibmet molekylaid gaskkas, de maiddái doibmet fámut čahcemolekylaid ja seinniid gaskkas mat leat bohciin muorramáddagiin ja nađain. Dát dagaha ahte sáhttet šaddat alla čáhcestoalpput nu ahte čáhci fievrriduvvo gitta olggumus lastii alimus oavssis 100-mehter guhkosaš redwood-muoras!