Polára molekylat – láddagas ii leat dássedit juhkkojuvvon
Go atomat gesset iešguđet vuimmiin ovtta čanastaga elektrovdnabára, de čuožžilit láddagaserohusat. Čanastat mii doallá atomaid oktii, gohčoduvvo polára kovaleanta čanastahkan.
Dáinna lágiin sáhttá molekyla oažžut ovtta oasi mas lea muhtin muddui positiiva láddagas ja ovtta oasi mas lea negatiiva láddagas. Dalle lea dat polára molekyla. Mii gohčodit dakkár molekylaid dipolan.
Fuomáš ahte okta molekyla sáhttá leat eahpepolára olggosguvlui, vaikko leat polára čanastagat molekyla siskkobealde:
molekylas leat polára kovaleanta čanastagat oksygena ja karbona gaskkas. Molekyla lea aŋke eahpepolára olggosguvlui. Láddagasat molekyla siskkobealde sohpet lea nu ahte dássejit nubbi nuppi.
HCl-molekylas lea polára kovaleanta čanastat gaskkal klora ja hydrogena. Dát addá negatiiva geaži klor-atoma bealde ja positiiva geaži hydrogenatoma bealde. HCl lea polára molekyla.
Lea go molekyla polára? Guorahala lea go das
- unnimusat okta polára kovaleanta čanastat – gávnna molekyla atomaid elektrovdnanegativitehta erohusa
- hápmi mii dahká ahte láddagasat molekyla siskkobealde eai dásset nubbi nuppi - geavat elektrovdnačuokkis-struktuvrra ja VSEPR-modealla einnostit molekyla hámi