Njuike sisdollui
Bargobihttá

Čoahkkáigeassinbargobihtát – evolušuvdna

Dát bargobihtát váldet du evolušuvdna-fáttá váldočuoggáid čađa. Bargobihtát heivejit bures geardduheapmái ja don beasat iskat máid leat oahppan ja ipmirdan.

Bargobihttá 1. Evolušuvdna ja doahpagat

Bargobihttá 2. Duohta dahje ii duohta?

Bargobihttá 3. Válljenbargobihtát

Bargobihttá 4

Čilge manne dát čuoččuhus ii leat riekta: "Abegáhtut leat boahtán guhkelii evolušuvdnaproseassas go sáhpánat."

Čoavddusevttohus

Čuoččuhusa vuođđun lea ahte evolušuvnnas lea mihttomearri, ja ahte abegáhtuin lea leamaš stuorát ovdáneapmi go sáhpániin. Sihke abegáhtut ja sáhpánat leat ovdánan lunddolaš válljema bokte, ja sáhpánat sáhttet leat seamma bures (dahje buorebut!) vuogáiduvvon iežaset birrasii go abegáhtut. Lea eará ášši ahte mii áinnas atnit abegáhtuid jierbmábun go sáhpániid.

Dievdu geas lea gaibagahpir háddje siepmaniid gieddái. Govva.
Govva: Maskot, NTB / CC BY-NC 4.0

Bargobihttá 5

Boanda šlivge čorpma dievva bealdoearttaid (Pisum arvense) gieddái. Válddat mo lunddolaš válljen sáhttá dáhpáhuvvat dán dilálašvuođas.

Čoavddusevttohus

Eartašaddoindiviiddat mat ávkkástallet guovllu resurssain buoremusat, sáhttet vuoitit indiviiddaid gilvvu resurssaid alde. Dalle dat besset ráhkadit siepmaniid, nu ahte dat iešvuođat mat adde ovdamuni šattuide, fievrriduvvojit boahtte bulvii. Daid oiddolaš iešvuođaid genafrekveanssat lassánit ja šaddet dábálaččabun čuovvovaš sohkabuolvvain.

Bargobihttá 6

Guollešládja mii gávdno dihto jávrris, ovdána áiggi mielde guovttii guollešládjan. Varis guliin dan guovttii guollešlájas ii leat seamma ivdni, nu ahte njiŋŋelas guolit dovdet ja válljejit iežaset šlája varis guoli. Jávri gos dat orrot duktejuvvo badjelmeare, ja šaddá nu heitot oainnádat ahte njiŋŋelas guolit eai oainne varis guliid ivnni.

Mii sáhttá dáhpáhuvvat dán dilalašvuođas?

Čoavddusevttohus

Go lea váttis njiŋŋelas guliide earuhit dan guovtti šlája varis guliid, de jahkkimis dat guokte šlája gođđigoahtiba nubbi nuppiin. Jus dat ožžot heakkalaš maŋisbohttiid, de dain maŋisbohttiin ii leat sahkkehusnákca.

Gáldu

Fowler, S., Roush, R. og Wise, J. (2013). Concepts of Biology. OpenStax. https://openstax.org/details/books/concepts-biology

CC BY-SA 4.0Dán lea/leat čállán Thomas Bedin.
Maŋemusat ođastuvvon 11/09/2020