Njuike sisdollui
Bargobihttá

Čále fágartihkkala plástta birra

Čále fágaartihkkala mas digaštalat čuolmma "Plásta - olmmái vuoi vašálaš?" Don hárjehalat máid fágaártihkkala iešguđet oasit galget sisttisdoallat huksedettiin cealkkaosiid, ja čállit akademalaččat.

Dá lea bargobihttá mainna lea buorre álgit maŋŋil go leat oahppan veaháš plástta birra. Don berret diehtit juoidá

  • plástta historjja birra
  • Manin mii geavahit plástta - nappo mat leat plástta ovdamunit?
  • váttis bealit plásttas

Ráva! Muitte čállit gálduid maid gávnnat fáttá logadettiin. Daid soaittát dárbbašit čállinbarggus.

1. oassi: Jurddariđđu

Ovdal go álggát čállit, de berret álo bidjat áiggi jurddariđđui. Dán muttus galggat čállit buot jurdagiid ja máhtu mii dus lea fáttá birra. Čuolbma máid galggat digaštallat lea dát:

Plásta - olmmái vuoi vašálaš?

  1. 15 minuhta okto: Juoge árkka dahje dokumeantta dihtoris guovtti oassái. Čále "olmmái" bajimussii ovtta beallái ja "vašálaš" fas nuppi beallái. Čále visot máhtu mii dus lea plástta birra dása. Dieđuid ja ákkaid mat čájehit ahte plásta lea čuolbmái, čálát "vašálaš" vuollái, ja plástta ovdamuniid čálát "olmmái" vuollái.
  2. 15 minuhta joavkkus: Mannet oktii bárran dahje joavkun. Dárkkistehpet buot máid lehpet čállán. Fuolat ahte čálát dađistaga. Don oaččut ollu buori máhtu ja ođđa jurdagiid guldalettiin earáid.
  3. 30 minuhta plenumis:
    • Čállet távvalii buot ákkaid mat iešguđetge joavkkuin leat. Muitet ain juohkit daid juogo "olmmái" dahje "vašálaš".
    • Digaštallet searvevuođas: Guđet dáin ákkain lea dehálepmosat? Bidjet logu ákkaid ovddabeallái mat čájehit mo daid deattuhehpet.
    Go dát bargu lea dahkkon, de fertet váruhit ahte leat čállán buot mii čuožžu távvalis. Dát galgá leat du bargodokumeantta čáledettiin.

2. oassi: Ráhkat buori cealkkaoasi

Ollugat čálligohtet álggahusa go galget čállit fágaartihkkala. Muhto olu jierpmáleabbo lea álgit váldoosiin. Vurke baicca álggaheami lohppii, go it sáhte ovdanbuktit váldooasi ovdal go lea čállon?

Mii álgit nappo čállit ovtta teakstaoasi váldooasis. Dál galgabehtet hárjehallat akademalaččat čállit. Dat mearkkaša ahte don

  • čálát objektiivvalaččat
  • čujuhat ovtta gáldui teakstaoasis

3. oassi: Gárve váldoaoasi

Dál leat oahppan mo sáhtát hukset teakstaoasi fágaartihkkalis. Geavat prinsihpaid maid dás leat oahppan gárvet váldooasi iežat fágaartihkkalis.

Muitte:

  • Digaštala. Beroškeahttá das máid oaivvildat áššečuolmma birra, de fertet čájehit ipmárdusa ášši goappašiid beliin. Bargobihttá gohčču du digaštallat, ja dat mearkkaša ahte galggat iskat buot beliid áššis.
  • Máhttu lea fápmu! Geavat nu ollu go vejolaš dain dieđuin máid čáliidet távvalii jurddariđđumuttus. Oza interneahtas ja gávnna luohtehahtti gálduid ja dutkamiid mat sáhttet doarjut din oainnu.
  • Dutkan sáhttá ipmirduvvot eahpečielggasin. Muhtomiin sáhtát vásihit vuostálas dutkama. Čájet dán vuostemielalašvuođa iežat artihkkalis. Mannet maiddái joavkkuide digaštallat mii sáhttá leat sivvan vuostemielalašvuhtii.

4. oassi: Čále vuosttaš teakstaoasi váldooasis

Buorre vuohki struktureret fágaartihkkala sáhttá leat ná:

  1. álggahus

  2. oanehaččat fáttá birra
  3. váldooassi (digaštallan)
  4. loahpaheapmi

Dál galggat čállit teakstaoasi man namma lea "oanehis álggaheapmi fáddái". Dat mearkkaša ahte galggat oanehaččat čilget mii plásta lea ja manne dat maŋemus jagiid lea geahčestuvvon váttisvuohtan.

Teakstamálle

Ovdamearka "álggaheapmi fáddái" čuolbmačilgehussii "Galgat go gieldit girdimátkkiid?"

Wrighta vieljaš guovttos čađaheigga vuosttaš girdinmátki mohtorfievrruin 1900-logu álggus. Dalle lei dat máinnalmas dahku. Muhto odne leat girdimátkit diehttelassan ollu olbmuide Oarjin. Lea geavatlaš girdit, go mii sáhttit johtit guhkes gaskkaid oanehis áiggis. Ja otná globaliserejuvvon servodagas dat lea juoga máid mii dárbbašit. Mii geavahit girdi sihke suohtastallamii ja bargui. Muhto maŋimuš jagiid mii leat šaddan eambbo áicevaččat girdima váttis beliid hárrái. Ii leat eahpádus dasa ahte girdimátkkit leat oassin dálkkádatrossui. Dastto lea girdin-illu buori muddui rievdan "girdinheahpadii".

Fuomaš sániid vinjučállagiin. Leat smávvasánážat mat dagahit gielalaš njuovžilvuođa. Geahččal čađat dán vuogi mielde čállit.

5. oassi: Čále álggahusa

6. oassi: Čále loahpaheami

7. oassi: Gárve fágaartihkkala

Ovdal go sisaattát fágaartihkkala, berret čuovvut dáid ráđiid:

  1. Loga teavstta bures. Lea ovdamunni lohkat jitnosit alcces. De lea álkit fuomášit heajos cealkagiid dahje váilevaš oktilašvuođa.
  2. Jeara nuppi oahppis sáhttibeahtti go lonohallat teavsttaid lohkat. Daja ahte áiggut sihke rámi ja cuiggodemiid. Muitte ahte máhcahemiiguin oahpat movt sáhtát buoridit barggu. Lea maid dehálaš ahte attát konstruktiiva máhcahemiid mielohppiide.
  3. Divo čállosa mielohppiid máhcahemiid vuođul.