Njuike sisdollui
Bargobihttá

Geahččalatta iežat - biebmoávdnasat

Dát bargobihtát biebmoávdnasiid birra gáibidit ahte gieđahalat fágasisdoalu seammás go vástidat.

Karbohydráhtat

  1. Čále reakšuvdnaovttamađodaga mii čájeha mo glukosa ávdnejuvvo.
  2. Čilge mo glukosamolekyla ja fruktosamolekyla sáhttet oktii mannat ja ávdnet sukrosa.
  3. Studere polysakkariiddaid gova. Čilge mii dain lea erohus.
  4. Máhtát go čilget manne ovdal gohčodedje glykogena elliidstearkalassan?
  5. Manne berret borrat borramuša mas ollu sellulosasárastagat leat, go eat nagot suolbmudit dahje mollet daid?

Proteiinnat

  1. Mii vuođđoávdnasiid gávdno proteiinnain, muhto ii karbohydráhtain ii ge buoiddis?
  2. Sáhtát go árvvoštallat manne lea dábálaš duldestahttit (forvelle) ruotnasiid ovdalgo galmmiha daid? (Forvellet mearkkaša borramušgálvvu jođánit duldestahttit.)
  3. Sárggo guokte aminosuvrri mat reagerejit ja ávdnejit peptiidačanastaga.

Buoidi

  1. Sárggo buoidemolekyla. Mii mearrida lea go buoidemolekyla gallehuvvon dahje gallekeahtes?
  2. Manne ferte borramušas maid borrat leat buoidi?

Buot biebmoávdnasat

  1. Ráhkat beaivefálu iđitborramuša rájes gitta eahkedisborramuššii mii sisttisdoallá buot biebmoávdnasiid maid gorut dárbbaha.
  2. Ráhkat beaivefálu iđitborramuša rájes gitta eahkedisborramuššii mii sisttisdoallá buot vitamiinnaid ja minerálaid maid gorut dárbbaha.
  3. Ráhkat beaivefálu mas boahtá ovdan maid don lávet borrat.
  4. Buohtastahtte dan golmma beaivefálu, ja gávnnat gokčá go du dábálaš biebmodoallu dárbbuid mat dus leat biebmoávdnasiidda, vitamiinnaide, minerálaide ja binnánašávdnasiidda.

Beaivefállu mii sisttisdoallá buot dárbbašlaš biebmoávdnasiid

Beaivefállu mii sisttisdoallá buot dárbbašlaš mineraláid ja vitamiinnaid

Du dábálaš beaivefállu

Iđitborramuš

Lunša

Gaskabeaivvit

Eahkesborramuš

Eará (maid gaskkas borat/hersko)