Njuike sisdollui

Fágaávnnas

Vuovdedoallu ja biologalaš valljivuohta

Vuovdi Norggas lea hui iešguđetlágan riikkaoasis riikkaoassái. Otná vuovdeeaiggádiin lea stuora ovddasvástádus vára váldit vuovddis ja biologalaš valljivuođas, vai vuovdedoalus lea boahtteáigi.
Šattut. Kollaša.

Mo suddjet biologalaš valljivuođa?

Min vuovddit leat eallinguovllut valljit šlájáide, ja vuovdedoallu lea geatnegahtton vára váldit dain.

Lea dehálaš ahte lea máhttu biologalaš valljivuođas ja šlájáin mat gullet vuovdái. Mii fertet diehtit maid bargat, ja makkár váikkuhusat min daguin leat. Čuovvovaš doahpagiid fertet dovdat:

Rukseslisttu šláját
rukseslistu muitala guđe šláját leat erenoamážit áitojuvvon, ja mat dárbbahit suodjalusa amaset jávkat.
Mearkašláját
mearkašládjá lea šládjá mii lea mearkan erenoamáš dehálaš biologalaš guovlluide.
Biologalaš mávssolaš guovllut
guovddášbiotohpat leat suddjejuvvon guovllut ja guovllut main lea erenoamáš mearkkašupmi valljivuhtii.
Guovddášbiotohpat
biotohpa mearkkaša eallinguovlu. Mii geavahat doahpaga guovddášbiotohpa guovlluid ektui mat leat erenoamáš mávssolaččat biologalaš valljivuhtii. Guovddášbiotohpa lea biotohpa mas leat áitojuvvon šláját.

Vuovdedoallu leat nannen ahte vihtta proseanta produktiivvalaš vuovdeareálas galget hálddašuvvot biologalaš mávssolaš guovlun, gos ii galgga čullojuvvot. Lea stáhtahálddašeaddji juohke filkkas guhte čuovvola dán mearrdusa.

Fiskesčuokkát jeagil. Govva.

Biologalaš valljivuođa registreren

Vai vuovdeeaiggát galgá beassat vuovdit dimbariid, de ferte son duođaštit ahte lea registreren biologalaš valljivuođa ja guovddášbiotohpaid.

Hálddašanovddasvástádus

Eanas oassi Norgga vuovddis lea priváhta hálddus. Vuovdeeaiggádis lea hálddašanovddasvástádus iežas vuovddis. Dat mearkkaša ahte sus lea ovddasvástádus dan ektui mii vuovddis dáhpáhuvvá.

Suddjen

Eiseváldit sáhttet mearridit suddjet muhtin guovllu vai seailluhit biologalaš valljivuođa, muhto vuovdeeaiggát sáhttá fállat iežas vuovddi eaktodáhtolaš suddjemii. Eiseváldit sáhttet mearridit suddjema erenoamáš dilalašvuođaid geažil. De kártejit suddjenárvvuid ja jus guovllus lea doarvái stuora mearkkašupmi, suddjejuvvo vuovdi. Vuovdeeaiggát oažžu de buhtadusa ja vuovdi gártá luonddureserváhttan. Stuoradiggi juolluda jahkásaččat ruđa vuvddiid eaktodáhtolaš suddjemii.

Muitolihppu

Vuovddis lea stuora biologalaš valljivuohta.

Šláját rukseslisttus leat šláját mat leat áitojuvvon.

Mearkašláját mearkkašit dehálaš biologalaš guovlluid.

Guovddášbiotohpat leat dehálaččat biologalaš valljivuhtii.

Guoskevaš sisdoallu

CC BY-SADán lea/leat čállán Einar Holth Nilsen.
Maŋemusat ođastuvvon 09/09/2022

Oahppanresurssat

Biologisk mangfold i skogen