Dálkkádatrievdamat jávkadahtte dinosauraid
Dan 3,5 miljárda jagis go eana lea gávdnon, de lea dálkkádat rievdan máŋgii, muhto rievdamat leat dábálaččat mannan njozet.
Dalle go dinosaurat elle 65 miljovnna jagi áiggi, rievddai dálkkádat hui jođánit oanehis áiggis. Mielahis stuora meteorihtta deaivvai eatnama, ja mearehis stuora dopmobalva badjánii. Dopmobalva suoivvanasttii beaivváža ovddas ja čoaskudii jođánit dálkkádaga. Dinosaurat eai nákcen vuogáiduvvat dán dálkkádátrievdamii, ja eatnasat jápme.
Váikkuhusat dálkkádatrievdamiin
Odne eai dáhpáhuva dálkkádatrievdamat seamma jođánit go dinosauraid áiggis, muhto aŋkke oaidnit ahte manná jođánet go goassege ovdal lea mihtiduvvon.
Norggas dálkkádatrievdamat váikkuhit lieggasat temperatuvrii, eanet njuoskkadahkii ja suvrát ábiide. Dat váikkuha, go šattuin ja elliin leat gáibádusat guovlluide gos ellet. Man stuora váikkuhusat šaddet, vuolgá das man stuora dálkkádatrievdamat leat, ja man muddui šláját nákcejit vuogáiduvvat daidda.
Dehálaš luonddučuozáhusat dálkkádatrievdamis Norggas sáhttet leat
- árat lieđđun
- ahte ordarádji sirdása badjelii váriide
- ahte bárbmolottit bohtet árabut
- ahte amas šlájáid leavvan lassána
- ahte planktoneallit, guolit ja mearalottit sirdásit davás
- ahte planktonšattut liđđot árabu giđđat
- ahte ekovuogádagat mat leat muohttagii dahje duoddarii vuogáiduvvan, unnot ja hárvvit
- ahte mearasuvrun sáhttá váikkuhit negatiivvalaččat dehálaš planktonšlájáide ja mearaskálžžuide
Šláját fertejit vuogáiduvvat
Šláját maidda šaddá negatiivvalaš váikkuhus dálkkádatrievdamiid geažil, sáhttet
- sirdit eará guvlui
vuogáiduvvat ođđa birrasiidda
rievdadit hámi ja meanuid (fenotyhpalaš plastisitehta)
čađahit evolušuvnna (genaávdnasiin árbbolaš rievdama)
Sirdit eará eallinguvlui
Jus muhtin šládja ii nákce vuogáiduvvat birrasii, de sáhttá sirdin leat okta vejolašvuohta. Leat stuora erohusat man guhkás iešguđetlágan ealli- ja šaddošláját sáhttet sirdásit. Jearaldat lea sirdásit go šláját doarvái jođánit.
Luonddu bilideapmi dahká váddáseabbon ollu šlájáide sirdásit, ja šaddet unnit guovllut gosa sirdit. Eallinguovlluid juohkin buktá eanet smávit guovlluid, ja dat eai atte eallineavttuid seamma stuora populašuvnnaide go stuorit guovlu addá. Genehtalaš valljivuohta boahtá leat unnit gáržžes guovlluin go stuorit guovlluin. Dat dagaha šlájáid unnit heiveheaddjin ja ja eanet hearkin.
Šláját mat ellet duottarváriin, sáhttet sirdásit badjelii gávdnan dihte ođđa guovlluid, muhto leat rájit man badjugassii lea vejolaš ásahuvvot.
Amas šláját buktet garraset gilvvu
Lieggasit dálkkádat dahká šlájáide vejolaš leavvat guovlluide gosa ovdal eai lean vuogáiduvvan.
Go amas šláját ásahuvvot muhtin guvlui, šaddá garrasit gilvu guovllu resurssaide. Šláját mat álgoálggus ledje doppe, fertejit juogo heivehit iežaset ođđa dillái dahje fárret eará guovlluide.
