Bárrofenomenat

Jus geahčat báru man goaikkanas álggaha ovtta lihtážis, de oainnát ahte dat manná ovddas maŋos moddii guovddáža ja seainni gaskkas ovdal go jávká. Jus bárru deaivá seainni, de reflekterejuvvo (máhcahuvvo) ruovttoluotta, muhto jus boahtá vitnjut seainne vuostá, de rievdá hálti seamma láhkai go spáppas ja čuovgasuotnjaris. Sihke partihkkalat ja bárut čuvvot reflekšuvdnalága.

Čážis oaidnit ahte bárut dego sodjet muhtin sulloža, bárrobuođu dahje sullasačča duohken. Dát lea sodjan, nu mo govas oainnát.

Dát dagaha ahte sáhtát gullat jiena vaikko čuoččut čiega duohken. Jietna leat bárut mat sodjet ravddaid birra ja devdet lanja. Mii livččii leamaš eará ládje jus jietna livččii partihkkalat?

Vuolábealde oainnát modealla guovttii bárus mat johtiba goabbat guvlui. Iska mii dáhpáhuvvá go bárut deaivvadit ja meattildit nubbi nuppi.

Bárut eai rievdda maŋŋil go leat meattildan nubbi nuppi. Fuomáš ahte báruid mohkásteapmi biddjo oktii go leat seamma sajis. Dát gohčoduvvo bajálastimin.

Govus čájeha guokte čuoggá mat sáddejit seammalágan báruid. Sáhttet ovdamearkka dihte leat guokte skájana mat sáddejit juste seammalágan jietnabáruid.

Mii oaidnit minstara mas leat bárrogierragat ja bárrobotnit (čuvges- ja sevdnjesivnnát sárgát). Doppe leat sektorat go jietna mohkkasa hirbmadit bárrogierraga ja bárrobotni gaskkas, muhto daid sektoriid gaskkas leat eahpečielga avádagat go ii oba mohkkas ge!

Jus dát lea jietna mii boahtá guovtti skájanis, ja mii johtit doarrás njuolggo linjjá mielde govas, de vurrolaga gullat garra jiena ja ii obage jiena. Dát fenomena gohčoduvvo interfereansan ja lea mihtilmas minsttar mii čuožžila go bárut bajálastet.