Biologalaš girjáivuohta
Genehtalaš girjáivuohta dagaha ahte šláját sáhttet vuogáiduvvot
Šlájáid siskkobealde lea genehtalaš variášuvdna dannego indiviiddain leat iešguđet variánttat seamma genas. Variášuvdna dagaha ahte populašuvdna álkibu sáhttá vuogáiduvvot birrasa rievdadusaide.
Guovtti populašuvnna indiviiddat seamma šlájá siskkobealde sáhttet leat goabbatláganat dannego leat vuogáiduvvon sierralágan birrasiidda. Ovtta šlájá populašuvnnat mat ellet isolerejuvvon nubbi nuppis, sáhttet guhkes áiggis vuogáiduvvot sierralágan birrasiidda ja ovdánahttot sierra šládjan.
Genehtalaš girjáivuohta lea dárbbašlaš šlájá ceavzimii aiggi mielde. Stuora máddodagain leat dávjá máŋga genavariántta, mii nannuda sin gierdat birasrievdadusaid, unnit máddodagat siskáldas nállašuhttimiin ges leat rašibut.
Šlájáid girjáivuohta lea supmi buot šlájáin
Šládja definerejuvvo dávjá organisman mat sáhttet ovttas laskat ja oažžut sagaheaddji maŋisbohttiid. Norgga luonddus leat registrerejuvvon 44 000 šlájá, muhto rievttes lohku lea lagabuid 60 000, Artsdatabanken mielde.
Máilmmidásis leat odne registrerejuvvon lagabuid 2 miljovnna šlájá, muhto jáhkku lea ahte sáhttet leat 13-14 miljovnna. Šlájáid girjáivuohta lea supmi buot šlájáin dahje šládjávariášuvdna mii gávdno muhtin guovllus.
Girjáivuohta eallinguovlluin addá saji máŋga šládjii
Iešguđetlágan luonddutiipat dahje ekovuogádagat addet iešguđetlágan eallineavttuid šlájáide mat doppe ellet. Generalisttat nugo mat rukserieban sáhttet eallit máŋga iešguđetlágan birrasis. Eará šláját, dego njálla, leat spesiálisttat ja sáhttet dušše eallit guovlluin gos leat dihto eallineavttut.
Muhtin luonddutiipain leat ollu šláját, nugo eamivuovddis, ja fas eará luonddutiipain leat unnán šláját. Mađi guhkit áiggi luonddutiipa lea beassan ovdánit, dađi stuorit šládjágirjáivuođa gávdnat doppe.
Luonddutiipain variášuvdna addá eallineavttuid valljit šlájáide.
Manne galgat suddjet biologalaš girjáivuođa?
Biologalaš girjáivuođas lea iežasárvu, seammás go dat hukse buot doaibmi ekovuogádagaid maid mii dovdat. Girjáivuohta lea eaktun olbmuid čálgui ja loaktimii.
Buot maid dárbbahit vai eallit, viežžat mii luonddus. Šattut mat addet midjiide biepmu ja dálkasiid, ávdnasiid biktasiidda, viessogálvvuide ja visttiide, bohtet meahccešaddi šlájáin luonddus.
Ákkat manne galgat suddjet biologalaš girjáivuođa leat:
- Iešárvu: Biologalaš girjáivuohta mii mis odne lea, lea ovdánan miljovnnaid jagiid mielde. Mis lea ehtalaš ja morálalaš geatnegasvuohta seailudit dan boahttevaš bulvii.
- Olgonastindoaimmat, vuoiŋŋasteapmi ja loaktin: Vejolašvuohta vánddardit čáppa ja ipmilviđá meahcis gos lea girjás šaddo- ja elliideallin mearkkaša ollu čálgui ja loaktimii. Buot šlájáin lea iežas rolla ekologalaš ovttasdoaibmamis, ja genehtalaš variášuvdna lea dehálaš vai birge boahttevaš rievdadusaid ektui birrasis.
- Eahpenjuolga geavahanárvu: Ovdamearkan leat ahte jeakkit hehttejit dulvvi, arvevuovddit buvttadit ollu oksygena, ja sáttomarrasat buhtistit čázi.
- Njuolga geavahanárvu: Lunddolaš girjáivuohta lea gáldun borramuššii, boaldámuššii, dálkasiidda, huksenmateriálii ja biktasiidda.
- Vejolaš árvu: Boahtteáigi addá midjiide vejolašvuođaid mat eai leat dovdosat dahje eai ávkkástallo. Dát sáhttet leat sihke eahpenjuolga dahje njuolga geavahanárvu.
Areálagáržžideamit ja dálkkádatrievdamat áitet girjáivuođa
Areálagáržžideamit
Areálagáržžideamit leat stuorámus áitan biologalaš girjáivuhtii. Muhtin šláját fertejit johtit ja leat dakko bokte erenoamáš rašit go eallinguovllut juohkásit areálagáržžidemiid geažil.
Vuovddehuhttin, vuovdiluvvan, heaittiheapmi, dulvadeapmi, čázehuhttin ja gilvin leat ovdamearkkat das mo mii rievdadat luonddutiipaid ja šlájáid eallineavttuid.
Dálkkádatrievdamat
ONa dálkkádatpanela vároha ahte gaskal 20-30 proseantta buot šlájáin leat áitojuvvon jávkat dálkkádatrievdamiid geažil. Go temperatuvrrat ja njuoskkadaga minstarat rivdet, geahččalit šláját heivehit dasa dan bokte ahte sirdet eará guovlluide. Šláját mat eai sáhtte lihkkasit, dahje eai gávnna saji gosa sirdit, sáhttet oalát jávkat.
Eará faktorat
Nuoskkideapmi, badjelmeari ávkkástallan ja amas šláját leat eará faktorat mat váikkuhit luonddugirjáivuođa.
Mo sáhttit suddjet biologalaš girjáivuođa?
Digaštallet:
- Gávdnojit ollu iešguđetlágán šláját eatnamis. Lea go nu vearrái jus muhtin šládjá jávká? Mat sáhttet ovtta šlájá jávkama váikkuhusat leat?
- Teavsttas bajábealde leat máŋga ákka manne berret suddjet biologalaš girjáivuođa. Leat go muhtin ákkat dehálet go earát? Guhte ágga lea din mielas deháleamos?
- Lea go muhtin šlájáid suddjen dehálet go earáid?
- Mat sáhttet dálkkádatrievdamat váikkuhit biologalaš girjáivuhtii?
- Dovdabehtet go áitagiid biologalaš girjáivuođa vuostá iežadet lagasbirrasis?
Related content
Amas šlájáin, genehtalaččat muddejuvvon dahje eai, sáhttet leat gilvalanovdamunit ja duvdit eret šlájáid mat gullet guvlui ja vuorddekeahttá váikkuhit.
Olmmoš lea ođđa šládjá eatnamis. Ollu šláját leat eallán guhkit go mii dáppe. Mis ii leat riekti jávkadit luonddubirrasa iežamet beroštumiid ovddideamis.
Gáldut
Artsdatabanken (2016, 30. juni). Hvor mange arter finnes i Norge? Hentet 20. mars 2020 fra https://www.artsdatabanken.no/Pages/220824