Big Bang – dat stuora bávkkeheapmi
Luonddudieđa geahččala álo gávdnat čilgenmodeallaid ja teoriijaid mat leat huksejuvvon máhtu bokte, ja maid eksperimeanttat nannejit. Dát guoská diehttelasat gažaldahkii mo buot lea álgán.
Jagis 1929 lávkii Edwin Hubble lagábui čilgehusa dása, go gávnnahii ahte buot galávssat doppe guhkkin eret sirdásit eret nubbi nuppis, ja ahte leaktu lassána gorrálasat gaskkain. Dát fertii mearkkašit ahte universa viidána áiggi mielde. Nu ahte jus mii mannat nuppe guvlui, nappo ruovttoluotta áiggis, de univearsa šaddá unnit ja unnit, gitta lea dušše unna čuoggáš.
Dát jurdda lei álgovuođđu teoriijai mii dadjá ahte univearsa álggii stuora bávkkehemiin, the Big Bang. Big Bang-modealla válddaha univearssa ovdáneami dan rájes go lei cuovkaoasáš sekundda boaris, ja gitta otná beaivái. Dat ii atte gal man ge válddahusa ieš dan Big Bangas, ii ge čilgehusa das manne dat dáhpáhuvai.
Álgoálggus lei univearsa dilis mas lei mearihis alla temperatuvra ja čoahkkisvuohta. De dát juoga man dihte viidánii issorasat. Dán gohčodit inflašuvdnamuddun. Lei ieš ávus mii viidánii. Mássa ii bálkestuvvon nu mo dábálaš bávkkeheamis.
Dát manai ipmirmeahttun jođánit: Gearggai sekunddas! Univearsa jotkkii gal viidáneamis, muhto mihá njozebut. Temperatuvra lei ain nu allat ahte ii mii ge materiijahámiid lean stabiila. Muhto sulli mikrosekundda maŋŋil ilmmái vuosttaš hydrogenaváimmus, ja sulli 20 minuhta maŋŋil lei buot hydrogena ja helium mii gávdno univearssas ávdnejuvvon.
Fuomáš ahte Big Bang-teoriija ii čilge manne bávkkeheapmi dáhpáhuvai, ii ge mii gávdnui dan ovdal. Dat válddaha dušše dan mii maŋŋil dáhpáhuvai.
Univearsa viidánii čađa áigge, ja temperatuvra njiejai. Dat lei ain nu allat ahte elektrovnnat eai lean čadnon átomaváibmosiidda. Dain hirbmat ollu friddja elektrovnnain lei ain vuorrováikkuhus elektromagnehtalaš suonjardeapmái. Dát dagahii ahte suonjardeapmi ii ollán nu guhkas, ja ahte univearsa ii lean čađačuovgi. Muhto sulli 380 000 jagi maŋŋil lei temperatuvra niedjian dan mađe ahte positiiva átomaváibmosat darvehedje elektrovnnaid, ja mii oaččuimet neutrála atomaid. Dalle elektromagnehtalaš suonjardeapmi beasai čađa. Mierká geahppánii, ja univearsa šattai čađačuovgin.
Dađi mielde go áigi vásii, partihkkalat čoahkkanedje stuorát ja stuorát almmigáhppálagaide geasuheaddji gravitášuvdnafámuid geažil. Go mássa šaddá doarvái stuorisin, de temperatuvra šaddá nu allat ahte almmigáhppálat čuovgagoahtá. Dalle lea ávdnejuvvon násti. Dát dáhpáhuvai 400 miljovnna jagi maŋŋil Big Banga. Dassážii lei univearsa seavdnjat. Dan dihte dás lea namma sevdnjes áigodat.
Maŋŋil leat nástit organiseren iežaset galávssaide, ja maŋŋil 9,3 miljárda jagi šadde beaivvášvuogádat ja eanan. Ja dál, 13,8 miljárda jagi álggu maŋŋil, de mii gávdnot!
